• |
infolinka +420-777-656-513, +420-220-518-176
  • LASEK - Viscodissection

    Více
  • Výměna čočky

    Více
  • Fakické čočky

    Více
  • Léčba keratoconu

    Více
  • Operace zeleného zákalu

    Více
  • Makulární degenerace

    Více
 

Makulární degenerace

Co je makulární degenerace?

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPDM) je oční onemocnění, které je v rozvinutých zemích nejčastější příčinou praktické slepoty lidí starších 55 let. Postihuje centrální část oční sítnice, kterou nazýváme žlutá skvrna neboli macula lutea, zkráceně makula.

VPMD má dvě formy, suchou (atrofickou) a vlhkou (exsudativní). Suchá forma VPMD je přítomna u 90% případů VPMD, ale pouze u 10% nemocných působí závažnější ztrátu zraku. Suchá forma VPMD spočívá v atrofii (zániku) pigmentového epitelu sítnice a fotoreceptorů(tyčinek a čípků) s následným vznikem výpadu zorného pole, které postupují relativně pomalu. Vlhká forma se vyskytuje u 10% pacientů s VPMD, ale u 90% nemocných působí závažnou ztrátu zraku. Je charakterizována prorůstáním novotvořených cév z cévnatky pod sítnici, spojeným s jejich prosakováním s následným otokem sítnice, ablací, tzn. odloučením a nezřídka krvácením pod sítnici. Její průběh je rychlý až dramatický a vede

k praktické slepotě během několika měsíců. Novotvořené cévy vytvářejí pod sítnicí membránovitý útvar, nazývaný choroidální neovaskularizací (CHNV). Tato CHNV jeodpovědná za prosakování čiré tekutiny či krve. Později je proces ukončen vznikem vazivové jizvy, zrak je zhoršen na praktickou slepotu.

VPDM vzniká zpravidla asymetricky v jednom oku, druhé oko bývá postiženo v průběhu dalších let s mírou rizika, narůstající každým rokem o 10%.

 

Co jsou sítnice a makula?

Sítnice je vlastním orgánem zraku. Je to tenká vrstva, která zevnitř pokrývá oční stěnu. Obsahuje světločivné buňky, tyčinky, čípky a nervová vlákna. Sítnice má funkci jako film ve fotoaparátu. Zachycuje obraz a zrakovým nervem jej posílá do zrakových center v mozku.

Sítnice má plochu několik cm2, její centrální část, nejdůležitější pro ostré vidění detailů, pro čtení, pro řízení auta, rozeznávání obličejů apod. , se jmenuje makula (žlutá skvrna). Onemocnění makuly vedou ke ztrátě ostrého vidění detailů. Periferní sítnice slouží k perifernímu vidění. Zásobení sítnice kyslíkem poskytují sítnicové cévy, tepny a žíly. Jejich poruchy (uzávěry, krvácení nebo novotvořené cévy) vedou k závažným poruchám zraku. Nejčastěji je makula postižena věkem podmíněnou makulární degenerací a diabetickým okulárním edémem.

 

Vývoj VPMD

Makula poskytuje ostré vidění detailů, a tak pacienti při jejím neléčeném onemocnění od samého začátku ztrácejí schopnost číst, rozeznávat tváře, všechny tvary vnímají pokřiveně, nerozeznávají barvy, nakonec nedokážou přečíst ani velké titulky v novinách nebo sledovat televizi, nemohou řídit auto, , v pokročilých stádiích se ani nedokážou orientovat a samostatně pohybovat, nakupovat apod. Nemocní ztrácejí nezávislost a samostatnost, stávají se závislými na pomoci okolí, nastává praktická slepota. Jelikož v posledních letech již máme k dispozici léčebné postupy, kterými dokážeme u některých nemocných VPMD léčit, je třeba provést u Vás některá upřesňující vyšetření, abychom mohli stanovit, že léčba může být zahájena.

 

Plánované postupy a jejich alternativy

Vyšetřovací metody u VPMD a DME zahrnují barevnou fotografii sítnice, fluorescenční angiografii a optickou koherenční tomografii. Cílem těchto vyšetření je rozlišit mezi suchou a mokrou formou VPMD, určit typ a stádium VPMD, a stanovit optimální léčebný postup.

Ve spíše ojedinělých případech, pokud je CHNV přítomna mimo centrální oblast žluté skvrny, lze při léčbě vlhké VPMD použít přímé laserové koagulace. Naprostou většinou je CHNV centrální, a proto destruktivní laserovou koagulaci použít nelze, protože by nastalo poškození funkční sítnice nad CHNV a došlo by ke vzniku centrálního absolutního skotomu, černé skvrny uprostřed zorného pole. Centrální CHNV je nutno léčit metodami, které navodí uzávěr novotvořených abnormálních cév a přitom šetří zrakové buňky sítnice. Mezi tyto metody patří fotodynamická terapie a léčba pomocí anti-VEGF.

 
Fotodynamická léčba (PDT) spočívá v nitrožilním podání porfyrinu, který se vychytá v subfoveální CHNV a následné aplikaci laseru. Tím je navozen uzávěr novotvořených cév vedoucí k zastavení progrese CHNV a k ústupu prosakování. Jelikož však většinou dochází k obnovení průchodnosti cév a k reaktivaci CHNV, aplikace fotodynamické terapie se opakuje po třech měsících, průměrný počet aplikací je 6. Úspěch terapie, spočívající ve snížení rizika ztráty zraku o více než tři řádky optotypů ETDRS, se dostavuje u 64% nemocných. PDT má i nežádoucí účinky v podobě postupné atrofie makuly. Fotodynamická léčba není účinná u všech forem CHNV. Nejvyšší účinnost má u tzv. převážně klasické formy CHNV, která však představuje pouze 25% CHNV. U dalších forem, tj. u formy okulní a minimálně klasické, má PDT účinnost omezenou až žádnou. Obecně je terapie úspěšnější u časných stádií menších CHNV s lepším viděním, s menším prosakováním a s menším poškozením fotoreceptorů. Zlepšení vidění po PDT většinou nenastává.

Nejmodernějším postupem léčby VPMD je léčba pomocí anti-VEGF. Tato spočívá v nitrooční injekci protilátky proti růstovému faktoru, stimulujícímu růst CHNV a prosakování tekutiny. Prvním anti-VEGF, registrovaným a schváleným FDA pro léčbu vlhké formy VPMD je pegaptanib,který se podává ve formě injekce do sklivce. Potlačí růst CHNV umožní vstřebání exsudátu a sníží riziko ztráty zraku o 3 řádky optotypů ETDRS u 70% pacientů. Injekce se opakují po 6 týdnech a při pravidelném opakování léčby přetrvává po dobu 2 let. Anti-VEGF účinkuje bez rozdílu u všech typů CHNV.  


Průběh léčby

Lék , protilátku proti VEGF, aplikujeme formou injekce do sklivce. Provádíme to ve sterilním prostředí s použitím operačních roušek. Injekce je bezbolestná, aplikujeme ji po místním znecitlivění oka kapkami (anestetika). Po injekci pacient odchází s obvazem oka domů, kde může obvaz sejmout.

Léčbu opakujeme na základě hodnocení vývoje nálezu v makule. Podle vlastních zkušeností druhou injekci aplikujeme podle individuální odpovědi po první injekci. Nepoužíváme tedy pravidelný režim aplikací, ale pacienta sledujeme po dobu 8 týdnů a poté rozhodujeme, zda pro něho bude další injekce prospěšná. Pokud nález ustoupí, nemocného dále pouze sledujeme. K další aplikaci tedy přistupujeme v případě, že choroba dosud jeví známky aktivity nebo když se nález po počátečním zlepšení opět zhorší.

 

Rizika léčby a důsledky komplikací

U pacientů, kterým byl lék podávám nitrožilně při léčbě rakoviny střev se někdy vyskytly závažné komplikace v podobě perforace střev, krvácení, cévní mozkové příhody, hypertense či selhání srdce. Tito pacienti však trpěli metastasujícím nádorem a navíc dostali dávku léku 400x větší, než dostanete vy, aplikace byla častější a lék se ze žíly vstřebával do celého organismu. V očním lékařství se lék podává pouze místně formou injekce do sklivce, proto je celkové vstřebávání léku minimální. Při výzkumu nitroočního podávání léku se komplikace, známé z léčby nemocných rakovinou, nevyskytovaly. Přesto doporučujeme léčbu zvážit zejména u pacientů, kteří trpí chorobami srdce, mozku či cév a mají proto, i bez léčby používaným lékem, zvýšené riziko cévních příhod.

Existují i obecná rizika nitroočních injekcí, v jejichž důsledku mohou nastat komplikace vedoucí až k těžkému poškození oka. Používáme však techniky omezující tato rizika na

minimum. Tyto komplikace zahrnují odchlípení sítnice, vznik šedého zákalu, glaukom, krvácení nebo hypotonii oka. Existuje i riziko endoftalmitidy, těžké nitrooční infekce. Jako prevence injekce slouží antibiotické kapky, které budete kapat do oka 5x denně 2 dny před injekcí, v den injekce a dva dny po injekci. Během kontrolních návštěv budete tázáni na možné vedlejší léčby. Avšak u dosavadních pacientů se tyto komplikace nevyskytly.

Méně závažnými komplikacemi léčby jsou nesnášenlivost očních kapek , nepříjemné pocity při zakládaní rozvěrače víček nebo při desinfekci oka, krvácení do spojivky, zamlžené vidění apod. U malého množství nemocných může jakýkoli lék způsobit alergickou reakci s projevy svědění, vyrážky, dušení i smrt. Trpíte-li alergií na léky, rostliny nebo potraviny, informujte o ní očního lékaře.

 

Předpokládaný efekt léčby, opakování léčby

Smyslem léčby je zabránit praktické slepotě, tj. závažné ztrátě zraku, při níž nemocný nedokáže číst ani s optickými pomůckami. Přestože u některých pacientů (podle výsledků některých studií asi u jedné třetiny) se zrak po léčbě může zlepšit, lék nemůže vrátit normální vidění. Léčba dokonce nemůže zaručit, že se vidění nebude dále zhoršovat, ale u většiny nemocných (asi u 70-80%) dokáže tento proces zpomalit. V případě zjevné neúčinnosti léku bude léčba po jedné až třech aplikacích ukončena a budou znovu zvažovány jiné postupy. Na druhé straně, bude-li účinná již první injekce, může se již během několika dnů dostavit zlepšení nálezu i zlepšení zraku.

Celkový počet injekcí předem neznáme. VPMD je chronické onemocnění a jeho léčba může být dlouhodobá. V dosavadních studiích účinek léku přetrvával od 8 týdnů do 5 měsíců. Dá se tedy říci, že v ideálním případě budeme lék aplikovat jednou až čtyřikrát během prvního roku, u stále recidivujícího nálezu můžeme injekci opakovat i častěji, samozřejmě pouze tehdy, budete-li si to přát.

Vidění po injekci se může zotavovat několik týdnů. Zastavením růstu CHNV je vytvořen předpoklad, aby otok makuly ustoupil a aby se vidění obnovilo, avšak pokud jsou zrakové buňky již zaniklé (je-li onemocnění již chronické a nález zastaralý), jejich regenerace již není možná. V optimálním případě Vám Vaše zlepšené vidění umožní i návrat do práce. Pokud je však sítnice poškozena Vaším onemocněním, zlepšení vidění bude jen částečné. Lékař Vám nemůže slíbit, jak dobrou zrakovou ostrost můžete na konci léčby očekávat. Někdy má léčba za cíl jen zabránit úplnému oslepnutí a za úspěch se pokládá i zlepšení vidění o 1-2 řádky na vyšetřovací tabuli. Existuje i možnost, že přes veškerou snahu chirurga po léčbě neuvidíte lépe nebo dokonce uvidíte hůře než před ní.Může to být způsobeno samotnou povahou Vašeho onemocnění. Pokud Vaše oko bylo chorobou zničeno zcela beznadejně, chirurg Vám nebude léčbu nabízet. Pokud se jedná o Vaše jediné (poslední) oko, bude se pravděpodobně snažit je zachránit i za cenu velkého úsilí a možnosti neúspěchu.

 

Omezení v životě a pracovní schopnost po injekci

Zřídka může oko po injekci být mírně podrážděné nebo červené, podráždění však ustoupí během několika dnů. Kdybyste pozorovali zhoršení podráždění oka nebo jakékoli podezřelé příznaky, ohlaste to bez prodlení lékaři. Do oka si budete kapat kapky 5x denně. Dodržování hygieny rukou, obličeje, vlasů i celého těla je nezbytné.

Na první kontrolu přijdete do našeho centra. Budeme Vám vyšetřovat zrakovou ostrost a stav oka, abychom vyloučili možné komplikace. Další kontroly budou za měsíc a za dva měsíce. Při závěrečné kontrole zhodnotíme účinek léčby a stanovíme další postup.

S výjimkou samotného dne aplikace nebude léčba vyžadovat pracovní neschopnost. Nepředstavuje pro Vás ani další omezení v životě.

Kontaktujte nás

Infolinka

+420 777 656 513

+420 220 518 176

Po-Pá 8:00-12:00

E-mail

info@dr-rau.cz

Adresa

Vítězné náměstí 829/10
160 00 Praha 6

Aktuality

Nová metoda léčby zeleného zákalu nyní i v ČR

Exkluzivně v Očním centru Dr.Rau.

14. 2. 2014 Více
  • LASEK Viscodissection

    Ve snaze techniku Lasek ještě dále zdokonalit jsem vyvinula vlasní metodu LASEK Viscodissection,V-LASEK. Tato metoda je ještě šetrnějši než metoda LASEK, je spojena s menším rizikem pooperačních… Více

  • Zelený zákal

    Nová metoda léčby zeleného zákalu nyní i v České republice exluzivně v Očním centru Dr.Rau. Více

  • Makulární degenerace

    Postihuje centrální část oční sítnice, kterou nazýváme žlutá skvrna neboli macula lutea, zkráceně makula. Více